5 filmů, ve kterých držíte palce padouchovi
03.10.2025
Filmový svět nám obvykle nabízí jasně vymezené hranice: hrdina a jeho protivník, dobro a zlo, světlo a stín. Jenže skutečný život není tak černobílý. Některé filmy proto obracejí role a nutí nás přemýšlet: proč zrovna tomuhle zločinci, manipulátorovi či vrahovi držíme palce? Možná proto, že v jeho osudu nacházíme kousek lidskosti, možná proto, že jeho charisma je nakažlivé. Nebo prostě proto, že hrdinové jsou občas příliš vzorní na to, aby nás skutečně bavili.
Padouši, kterým fandíme, nejsou téměř nikdy jednorozměrní záporáci. Jsou to lidé se slabostmi, sny, strachem – a často i s nečekaným smyslem pro humor. Fascinují nás svou schopností překračovat hranice, které bychom sami nikdy nepřekročili. Ať už jde o mafiána, cynického zabijáka nebo psychicky zlomeného klauna, na plátně se stávají našimi tichými spojenci. Podívejme se na pět filmů, kde se role dobra a zla nebezpečně přibližují.
Krycí jméno Donnie Brasco – Lefty
Kriminální drama Krycí jméno Donnie Brasco vypráví o agentovi FBI, kterého si střihnul Johnny Depp (62), který proniká do mafiánských struktur. Největší stopu v divácích ale zanechává Benjamin „Lefty“ Ruggiero, kterého ztvárnil Al Pacino (85). Lefty je starý mafián, který už dávno nepatří mezi elitu podsvětí. Žije od výplaty k výplatě – tedy od jednoho „kšeftu“ ke druhému – a navzdory svému životu v organizovaném zločinu působí spíš jako unavený strýc, který by raději vychovával holuby, než vybíral výpalné.
Právě v tom je kouzlo jeho postavy: divák ví, že Lefty není žádný nevinný chlapík, a přesto mu přeje, aby konečně našel klid. Vztah s Donniem, utajeným policistou, se rozvíjí téměř otcovsky, což ještě víc zdůrazňuje tragiku jeho konce. Pacino dokáže zahrát samotu, která je zločincům vlastní – a my se přistihujeme, že doufáme v nemožné: aby tenhle outsider mafie vyvázl.
Kmotr – Michael Corleone
Jedním z nejslavnějších příkladů „sympatického padoucha“ je Michael Corleone z Kmotra, kterého hraje opět Al Pacino (85). Michael začíná jako outsider rodinného byznysu, voják, který se zločinu nechce účastnit. Jenže okolnosti a rodinná loajalita jej postupně vtáhnou do středu mafiánského impéria. Jeho transformace z poctivého mladíka v chladného šéfa podsvětí je fascinující – a zároveň děsivá.
Divák mu přesto fandí. Možná proto, že Michaelovo rozhodování není nikdy lehkovážné, ale vždy motivované ochranou rodiny. A možná i proto, že v Pacinově podání má neodolatelné charisma, které zakrývá jeho brutalitu. Zatímco Lefty z Donnieho Brasca připomíná zahořklého veterána, Michael je jeho opakem: mladý, schopný a bez slitování. Oba ale spojuje fakt, že v jejich pádu vidíme tragédii, nikoli jen zločin.
Pulp Fiction, historky z podsvětí – Jules a Vincent
Quentin Tarantino (62) ve svém kultovním filmu Pulp Fiction, historky z podsvětí přivedl na scénu dvojici nájemných zabijáků, Julesa Winnfielda, kterého si zahrál Samuel L. Jackson (76), a Vincenta Vegu v podání Johna Travolty (71). Oba jsou nepochybně zločinci, jejich práce je krvavá a nemilosrdná. Jenže Tarantino je napsal a natočil s takovou lehkostí a černým humorem, že se přistihujeme, jak jim vlastně fandíme i v okamžicích, kdy se chystají někoho popravit.
Julesovy biblické citace pronesené před stisknutím spouště nebo Vincentovy taneční eskapády v baru jsou natolik zábavné, že ztrácíme ze zřetele, že sledujeme nelítostné vrahy. Je to kouzlo dialogů a herecké chemie mezi Jacksonem a Travoltou, co dělá z této dvojice víc než jen padouchy. Stávají se průvodci absurdním světem, kde se střílí i filosofuje s cigaretou v ruce. Je těžké jim nefandit, byť jde o nejhorší sousedy, jaké by si kdo mohl přát.
Nightcrawler – Lou Bloom
Jen málokterý film moderní doby ukazuje temnotu lidských ambicí tak mrazivě jako Nightcrawler (2014). Lou Bloom, kterého hraje Jake Gyllenhaal (44), je dravý jedinec posedlý úspěchem, ochotný překročit jakoukoli morální hranici, aby se prosadil ve světě televizního zpravodajství. S kamerou v ruce vyráží do nočních ulic Los Angeles a neváhá manipulovat scénami neštěstí, jen aby získal co nejvýbušnější záběry.
Proč mu ale divák fandí? Snad proto, že Lou zosobňuje naši úzkost z moderní doby: touhu uspět za každou cenu, i když víme, že tím ničíme sami sebe. Gyllenhaal vnáší do postavy zvláštní směs úlisného šarmu a nelidské prázdnoty, která fascinuje. Lou je odporný, a přesto v něm poznáváme části vlastní společnosti – posedlost výkonem, slávou, úspěchem. A tak mu fandíme, byť se nám z něj zároveň svírá žaludek.
Joker – Arthur Fleck
Psychologické drama Joker ukazuje, jak se z neúspěšného komika Arthura Flecka stane symbol chaosu a násilí. Joaquin Phoenix (50) za svůj výkon získal Oscara a právem – jeho Joker není karikaturou padoucha, ale tragickým portrétem muže zlomeného systémem. Arthur je outsider, který touží po uznání a lásce, ale místo toho sklízí posměch a ponižování. Jeho proměna v ikonického zločince je bolestná, syrová a znepokojivě přesvědčivá.
A právě proto mu diváci fandí. Ne proto, že by schvalovali jeho činy, ale protože vidí, jak se rodí zlo z bolesti a osamění. Phoenixův Joker připomíná Loua Blooma z Nightcrawlera – oba jsou odpadlíci společnosti, kteří z ní nakonec těží. Jenže zatímco Lou se žene za úspěchem, Arthur se stává hlasem chaosu. Sympatie k němu jsou nebezpečné, ale nevyhnutelné: kdo by nechtěl, aby ten přehlížený smolař aspoň jednou dokázal, že existuje?
(tod)
Johnny Depp, Joaquin Phoenix, John Travolta, Al Pacino
Filmy:
Kmotr, Pulp Fiction: Historky z podsvětí, Krycí jméno Donnie Brasco
Kategorie:
Filmy, Filmové novinky,
Tagy:
slavné filmy, filmoví záporáci, antihrdinové, filmoví zabijácí, filmoví padouši, oblíbené postavy
